Vo co go 2 aneb není to jen o jídle
Když se řekne "vegan" první, co se většině lidem vybaví je jídlo. Ano, žereme kořínky a kameny, protože všechno jídlo se dělá ze zvířat...
Jasně...
Ale není to jen o jídle, kosmetice testované na zvířatech a kožených doplňcích.
Je to hodně o ekologii, která se kvůli nesmyslným otázkám "a co teda jíš" upozadila. Veganství se ale dá rozdělit na víc táborů. Máme tady tábor zvířecích aktivistů, kteří se snaží, aby zvířata žila důstojný život a pokud možno, aby se nejedla a nezabíjela. Takové můžeme označit jako etické vegany. No a pak tu máme druhý velký tábor eko veganů. A ti se zaměřují více na ekologickou stranu veganství. Obě dvě strany se navzájem propojují a doplňují.
O etických veganech se dočtete všude - i v mých předchozích článcích. O eko veganech ale také jistě víte. Co třeba Greenpeace? Nebo třeba Sea Sheperd? To jsou dvě veliké organizace, kterým jde jak o zvířata, tak o planetu. Určitě jste již slyšeli výrok "There is no planet B" ve volném překladu "nemáme další Zemi." A je to tak.
Společnost se začala vyvíjet velice rychlým tempem a přestala myslet na to, jaký dopad to bude mít na životní prostředí. On s tím totiž v minulosti žádný problém nebyl. Nebyly automobily, zvířata se chovala hlavně pro vlastní potřebu a mnohdy byla považována za součást rodiny. Plasty v té době neexistovaly a nabídka nepřevyšovala poptávku.
Dnes je to ale jinak. Nabídka je vyšší než poptávka, lidé se stávají rozmazlení a i když se můžeme k mnoha informacím dostat pomocí stisknutí tlačítka na mobilu, už si nic nezjišťujeme. Víc nás zajímají slevy, akce a když se nám cena nelíbí, koukneme na Wish nebo Aliexpres. Když nám věc doslouží, tak ji prostě vyhodíme do směsného odpadu. Ale co to dělá s planetou?
Na tuto otázku můžete dostat mnoho odpovědí z moha stran a já se nepovažuji za tak velkého odborníka, abych vše vysvětlovala. Chci vám ale předat pár svých poznatků a hlavně svůj pohled na tento velký problém. A tím je konzum a odpad.
Konzum
"Nemám co na sebe," "tohle musím mít, protože..." "Musím si koupit nový mobil, protože tenhle už mám dva roky a je poškrábaný," a tak dále... Reklama nám říká, že jejich produkt je nejlepší a nás to nutí kupovat nové a nové věci. A aby firmy mohly prodávat víc a víc, tak jejich produkty dělají méně a méně kvalitní. Pojďme si uvést pár příkladů. První je oblečení. Když mi v pubertě přestala růst noha, zdědila jsem po mámě pohorky. Úžasné, kožené a "jako nové." Ty pohorky mám dodnes. Nosila je máma, nosila je sestra a do teď jsem je nosila já. Už jsou ale obnošené a začaly se trhat. Ty boty vydrželi zhruba 25 let. Máma má víc takových bot. Dnes, když si jdete koupit boty, počítáte s tím, že se do dvou let roztrhají (a mnohdy i dříve) a budete si muset koupit nové. Nebo si připlatíte a doufáte, že vám ty boty vydrží alespoň pět let. Kvalita šla dolů, aby si lidé kupovali boty častěji. A to nemluvím o módě.
Druhým takovým příkladem je elektronika. Vezměte si hit mého dětství - Nokii 3310. Každý ji chtěl, protože si mohl měnit kryty. Byl to nerozbitný přístroj, který vydržel léta. A když dosloužila baterka, tak se prostě koupila nová (ano, dříve byly baterie vyndavací a vyměňovací). Tuším, že Apple přišel jako první s vestavěnou baterií, což dost znepříjemňovalo opravy. No jo, ale kdyby se vyráběli takhle kvalitní mobily, neprodalo by se jich tolik. Proto výrobci začali vyrábět mobily tak, aby po nějaké době prostě přestaly fungovat. Jako puberťáci jsme říkali, že dovnitř dávají "kurvítka," která po dvouleté záruce ten přístroj "zničí." No a nebyli jsme daleko od pravdy. Ono v těch přístrojích opravdu něco je, co po několika letech odejde. A náhradní díl stojí tolik, že je levnější koupit si nový přístroj. Tak to je nejen u mobilů, ale i u praček, myček, sporáků a další elektroniky.
Odpad
Toto je velice rozsáhlé téma a dalo by se o něm mluvit věky. Všichni víme, že bychom měli třídit odpad, nikoho snad neminula kauza "brčka v oceánech." Oceány jsou vůbec velkým odpadkovým košem. Víte třeba, že v roce 1992 v Tichém oceánu havaroval kontejner s 28 tisíci gumových kachniček, které tam plavou dodnes? A to nemluvím o odpadkových ostrovech uprostřed moří, plastových sáčků, které se dostávají zvířatům do těl a hromadách skládek po celém světe. Navíc to je obrovský byznys. Státy si platí za to, aby jeden stát mohl skladovat odpadky jiného státu...
No a co se s tím dá dělat? Jeden z kroků je třídit. A třídit všechno, ne jen papír, plast a sklo. Dnes můžete třídit i kovy, tetra paky, textil a dokonce i bioodpad (zbytky jídla). Víte ale, že ani to nestačí? Papír se nedá třídit do nekonečna, takže když doslouží jako papír, přetvoří se na plata od vajec, ruličku toaletního papíru nebo něco, co se po použití nakonec stejně vyhodí do směsného odpadu. To samé platí o plastu. Navíc ne všechen papír a plast je recyklovatelný a tak, i když si myslíte, že třídíte, tak děláte pravý opak. Jedním takovým případem, na který jsem také přišla nedávno, jsou celoplastové obaly lahví. Třeba lahev od Jupíku je obalena plastovým obalem. Ten je ale nerecyklovatelný a pokud ho před recyklací nesundáte, na třídící lince ho vyhodí i s recyklovatelnou lahví do směsného odpadu a veškeré snažení bylo zbytečné.
Sklo i kov se dá naštěstí recyklovat do nekonečna a na své hodnotě neztrácí.
Druhým, mnohem důležitějším krokem, je snížit odpad. Nemusíte si za každou cenu kupovat okurku a brokolici v igelitu (i když je v akci). Zubní kartáčky se už také vyrábí z bambusu. Na papír můžete kreslit z obou stran. Pití si můžete nechat načepovat do donesených hrníčků a jídlo odnést ve vlastní krabičce. Příbory si můžete nosit s sebou a na nákup ovoce a zeleniny používat vlastní pytlíky.
A to není všechno, co třeba oblečení?
Výroba oblečení je nejvíc znečišťující průmysl. Už při výrobě látek se spotřebuje neuvěřitelné množství pitné vody. Navíc jeden kus oblečení mnohdy oběhne celou planetu, než dorazí do obchodu. Látka se někde vyrobí, pak se v jiném státu ušije, v dalším státu se přišijí knoflíky a finální úprava probíhá v jiném státu proběhne poslední úprava. Oblečení pak zamíří k nám na regál, kde si ho koupíme za pár korun. Nám to může připadat děsně výhodné, ale kdybychom si rozložili cenu produktu, vyjde nám, že za materiál, ušití a další náklady jsme zaplatili 50 korun a zbytek je marže na prodeji. A když se na to kouknete ještě blíž, zjistíte, že za ušití jste švadleně zaplatili necelé 3 koruny. To už není moc hezké. Jak ale proti tomu bojovat?
Tady se můžeme zaměřit na dvě věci - znečistění prostředí a rovnoprávnost.
Prosti znečištění prostředí můžete bojovat tak, že si oblečení budete nakupovat od lokálních výrobců. Bude to drahé, ale budete mít jistotu, že oblečení necestovalo po celé zemi a navíc podpoříte lokální výrobu.
Pokud vám není lhostejné, za jakých podmínek švadleny vyrábí vaše oblečení, ale zároveň je nechcete připravit o výdělek tím, že budete nakupovat oblečení lokálně, koukejte u oblečení na značku "fair trade" a "fair wear." Tyto značky vám zaručí, že při výrobě se s lidmi jedná férově.
Upcyklace je také odpověď
A tady se dostáváme k poslední a nejkreativnější a mně nejbližší možnosti - upcyklace. Existuje mnoho možností, jak ze starých věcí udělat nové nebo jiné. Staré oblečení se dá přešít na nové nebo z něj ušít něco jiného. Z plastových lahví si můžete vyrobit zajímavé šperky a z ruliček od toaletního papíru můžeme vyrobit skoro všechno...
No a až teď se dostáváme k tomu bodu, kvůli kterému jsem tento článek začala psát. Ráda bych svůj blog posunula o level výš a nezůstala jen u psaní receptů. A protože jsem holka tvořivá (taky to mám vystudované), tak by to pro mě neměl být žádný problém :) Takže se připravte na záplavu nápadů na upcyklaci, kterou zvládnete se základním vybavením.
Odkazy:
Nejvíc informací o ekologii jsem získala díky Dewii, která sepsala úžasnou "bibli ekologie" - Eko průvodce. Je to kniha, která by neměla chybět v žádné domácnosti, protože se k ní budete znovu a znovu vracet. Najdete zde povídání o třídění, podrobně se podíváte na výrobu oblečení, dostanete typy na kosmetiku a čistící prostředky, ale kouknete i pod pokličku stravování, kde zjistíte, jak moc chov zvířat zatěžuje životní prostředí.
- Eko průvodce - https://www.dewi.cz/produkt/kniha-eko-pruvodce/
- Greenpeace - https://www.greenpeace.org/czech/
- Sea sheperd - https://www.seashepherdglobal.org/
- O třídění - https://www.samosebou.cz/

